Zvířata
Tak jak už to bývá v některých rodinách, někteří lidé mají rádi zvířata a někteří ne. Já patřím mezi ty kteří by bez zvířat nemohli existovat. Už jen to jak jsou roztomilí, jak jsou věrní, a jak mají krásné kožíšky.
Já osobně jsem doma zvířata moc nemohla mít, protože jsem alergická na zvířecí chlupy. Už je to asi tak 6 roků co se k nám přistěhovala krásná kočička, jménem Katka. Je to velmi inteligentní zvíře a vše co chce tak se jí plní, je to taková dominantní kočka, která má ráda postel, a nikdy nepohrdne ani teploučkým topením.
Ale jenom kočka mi nestačila a tak jsem si vymodlila pejska, teda chtěla jsem tak o 30 kg většího než je náš yorkšíráček, ale radši nějakýho hafana než žádnýho. Dnes je to můj miláček a za nic bych ho nevyměnila, potože je na něj spoleh, je taky velmi chytrý, a řekla bych, že velice dobře chápe co poněm chci, rád se učí něčemu novému. Rád hrabe na zahradě v hlíně, rád pohání naši Katinku, která z něho nemá moc velkou radost. Také se těší když jdeme na cvičák a na agility. Je tam mezi pejskama a to ho velmi baví. Ale i přesto, že to byl dříve pes, který byl chován na lovení myší, tak si s mými křečíky rozumí, ale radši bych je nepouštěla z očí.
Katka zrovna moc ráda Míšu nemá protože, to byl vetřelec, který vpadl do rodiny, kde byla na prvním místě Katka. Teď je na prvním místě i s Míšanem. A to se ji moc nelíbí. Proto se radši seber a jde lovit myši na pole.